Krev

 

        Červená krvinka (vlevo), krevní destička (uprostřed) a bílá krvinka (vpravo)
 
 

Bílá krvinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 
Skočit na: NavigaceHledání
Zleva: Červená krvinkakrevní destička a bílá krvinka

Bílá krvinka či leukocyt je krevní buňka mnohých živočichů, která se obvykle podílí na fungováníimunitního systému. Bílé krvinky zpravidla mají schopnost bojovat proti virůmbakteriím a jinýmpatogenům či částicím, ale i nádorovým buňkám a vůbec všem organismu cizím materiálům.

Existuje mnoho typů bílých krvinek. U většiny živočichů se vyskytují zejména tzv. fagocytární(pohlcující) buňky, schopné jednoduchých a nespecifických způsobů obrany proti choroboplodným zárodkům. U člověka k této nespecifické obraně patří například makrofágy nebo neutrofily. U většinyobratlovců se vyskytuje i druhý typ bílých krvinek, a to tzv. lymfocyty, které vyvíjí

rafinovanější metody vyhledání a usmrcení patogenních organizmů či nádorových buněk. V lidské krvi je asi 7,4×109 bílých krvinek na litr krve, tedy mnohem méně než červených krvinek; zrají především vkostní dřeni, ale dále také v brzlíku i jinde. Pokud bílé krvinky nefungují tak, jak mají, může to vyvolat vážná onemocnění spadající do kategorie autoimunity či imunitních nedostatečností.

 
 
 
 
 
 

Krev je kapalná, viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinkybílé krvinkykrevní destičky). Medicínské termíny souvisící s krví často začínají nahemo- nebo hemato-, což je odvozeno z řeckého slova haema znamenajícího „krev“.

Vzhledem k její funkci se o ní často mluví též jako o trofické tkáni nebo trofickém pojivu.

Hlavní funkce krve je dopravovat živiny (kyslíkglukózu) a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty (např. oxid uhličitý a kyselinu mléčnou). Krev též transportuje buňky (leukocyty, abnormální nádorové buňky) a různé substance (aminokyselinylipidyhormony) mezi tkáně a orgány.

SLOŽENÍ KRVE :    Krev je složena z několika typů krvinek a tyto formované elementy krve tvoří asi 45 % celé krve. Ostatních 55 % je krevní plazma – nažloutlá tekutina, která je kapalným mediem krve. Normální pH lidské arteriální krve je asi 7,40.
 
 
Červené krvinky jsou neplnohodnotné buňky, postrádající jádro. Vznikají diferenciací z prekursorové buňky, která se nazývá proerytroblast.

basofilního erytroblastu začíná syntéza hemoglobinu. U polychromatofilního erytroblastu je již v buňce tolik hemoglobinu, že cytoplasma ztrácí basofilii.Ortochromatický erytroblast se už dále nedělí. Vyvržením jádra mimo buňku (enukleace) vzniká z erytroblastu retikulocyt.

Vývoj erytrocytů trvá asi 7 dní. Erytropoéza je ovlivňována hormony (erytropoetintyroxintestosteronestrogensomatotropní hormon) a je při ní důležité železo, vitamín B12 a kyselina listová.

Každý typ bílé krvinky vzniká ze samostatné prekursorové buňky. Lymfocyty jsou jediné krevní elementy, které vznikají diferenciací lymfoidní multipotentní buňky, ostatní bílé krvinky vznikají v myeloidní řady.

Část populace lymfoidních multipotentních buněk migruje do brzlíku, kde se dále diferencují na T-lymfocyty. Zbytek lymfoidní řady zůstává v kostní dřeni a dává vzniknout B-lymfocytům. B- a T-lymfocyty se od sebe liší jen povrchovými antigeny na buněčných membránách.

lymfoblast → prolymfocyt → lymfocyt

Prekursorovou buňkou pro monocyty je monoblastTen se diferencuje na promonocyty, které se dále dělí a diferencují se na zralé monocyty. Monocyty cirkulují v krvi asi 8 hodin, potom vstupují do vaziva, kde se mění v makrofágy.

Granulopoéza, vývoj granulocytů

myeloblast → promyelocyt → myelocyt → metamyelocyt → granulocyt

  •  

 

 

 

 

Kontakt

MONIKA E Č E R O V Á - DOTYK Tehovská 25
Praha 10
100 00
monika.ecerova@hotmail.com